Drážďany - kultura, památky, historie

Muzeum nyní připravilo speciální dočasnou výstavu jednoho z nejvýznamnějších současných světových válečných fotografů Američana Jamese Nachtweye. Jeho snímky zobrazují válku z perspektivy těch nejbezmocnějších. Za svou práci obdrží Nachtwey 11. února (11 h) v Semperově opeře Drážďanskou cenu za mír. Slavnostní řeč pronese německý režisér a fotograf Wim Wenders. www.semperoper.de Poté bude slavnostně zahájena výstava Nachtweyových fotografií. http://en.wikipedia.org/wiki/James_Nachtwey (také CZ)

Na druhou polovinu roku 2012 muzeum připravuje velkou výstavu věnovanou bitvě u Stalingradu.

Jako každý rok se obyvatelé a návštěvníci Drážďan se 13. února setkají při velkém happeningu proti xenofobii, extremismu a násilí a za tolerantní kosmopolitní a světu otevřené město. Akce se každý rok uskutečňuje v pamětní den bombardování Drážďan, při nichž před 66 lety zahynuly desetitisíce lidí, přičemž se velká část Drážďan ocitla v troskách. Společně vzpomenout na utrpení miliónů obětí druhé světové války a obětí nacismu. V rámci akce vytvoří obyvatelé města lidský řetěz kolem celého centra města. Do akce se může zapojit každý. Bílá růže, kterou demonstranti nosí, je symbolem protestu proti válce, rasismu, násilí a zneužívání 13. února extremistickými a antidemokratickými názory, ideologiemi a akcemi.

V roce 2012 se Drážďany prezentují jako světu otevřené město vědy a umění / Jubilejní výstava 500 let Sixtinské madony / 10. Drážďanská dlouhá noc vědy

FASCINUJÍCÍ IDEA. Při práci na Sixtinské madoně neměl Rafael Santi nejspíš ani ponětí, jakou závratnou kariéru tento obraz a především dva andělé v jeho dolní části v budoucnosti zažijí. Tyto dvě postavy se na celém světě staly vánočním symbolem a přispívají k šíření slávy drážďanských uměleckých sbírek.

V roce 2012 vzdávají Drážďany hold 500. výročí vzniku obrazu "Sixtinská madona". Před více než 250 lety získal kurfiřt August III. tento obraz od mnichů z kláštera San Sisto v Piacenze, aby jej mohl prezentovat ve svých uměleckých sbírkách v Drážďanech, kde je dodnes jedním z nejobdivovanějších exponátů. Legendy, kterými je tento obraz opředen, se staly předmětem vědeckého bádání. Výsledky těchto výzkumů jsou veřejnosti zpřístupněny v rámci nové jubilejní výstavy nazvané "Sixtinská madona. Rafaelův kultovní obraz slaví 500 let", která bude k vidění od 26. května do 28. srpna v galerii Staří mistři. www.skd.museum (DE/EN)

FASCINUJÍCÍ AKCE. Drážďany jsou proslulé svým bezprostředním vztahem k vědě a výzkumu. Ale nejen přítomnost či průmyslový věk přinesl do města na Labi nové technologie a vynálezy. Již v době Augusta Silného probíhal intenzivní výzkum, jehož výsledkem byl např. "míšeňský porcelán". To, že i dnes v Drážďanech žijí zvídaví lidé prahnoucí po poznání, dokazují rekordní počty návštěvníků každoroční Drážďanské dlouhé noci vědy. Každoročně využívají tuto jedinečnou příležitost nahlédnout do zákulisí výzkumných ústavů, laboratoří a světových vědeckých institutů tisíce návštěvníků. V roce 2012 se již 10. ročník této pravděpodobně největší populárně vědecká událost v Německu uskuteční 6. července. www.wissenschaftsnacht-dresden.de (DE / EN)

Celoroční vstupenka do všech 14 muzeí a galerií Státních uměleckých sbírek Drážďany je skvělou příležitostí jak si cenově výhodně a hlavně pohodlně a bez spěchání prohlédnout světově významné sbírky umění. S touto vstupenkou máte přístup na všechny výstavy umění ve Zwingeru, na všechny výstavy moderního umění v Albertinu a v budově Lipsiusbau, na veškeré výstavy v Rezidenčním zámku (kromě Historické Zelené klenby), včetně výstupu na zámeckou věž Hausmannsturm v letní sezóně a včetně sbírek pokladů v Nové Zelené klenbě či v Turecké komoře. V Sasku tato vstupenka platí také do vlastivědného muzea v Herrnhutu a do muzea GRASSI v Lipsku. Vstupenka platí dokonce i na veškeré dočasné a speciální výstavy ve všech zmíněných institucích. Pro milovníky umění je nepochybně vhodným dárkem.

Vstupenka je nepřenosná na jinou osobu a je nutné na ní vyplnit jméno a datum narození. U vstupu platí pouze s platným cestovním pasem či občanským průkazem. K dostání je například u pokladny ve Zwingeru, v Rezidenčním zámku či v Albertinu. Děti a mládež do 16 let mají do jmenovaných muzeí a galerií po předložení pasu či občanky vstup zdarma.

Většina saských památek má otevřeno i v zimě. Nejen Zwinger či drážďanský Rezidenční zámek, ale i např. drážďanské kasematy Festung Dresden (nacházející se pod Brühlovou terasou vedle postranního vchodu do galerie Albertinum), zámecký park Pillnitz, zámek Moritzburg s novou výstavou o filmu Tři oříšky pro Popelku, zámek Weesenstein nebo pevnost Königstein, všechny tyto památky zvou k zimní návštěvě a v mnohdy velmi romanticky zasněžené kulise okolní krajiny. Otvírací doby jsou někde sice kratší než v letní sezóně, ale většina památek je přesto otevřena denně.

Ve starém plynojemu byste asi nic spektakulárního nikdy nehledali. Ale ten, který byl postaven v letech 1908-09 podle návrhu známého drážďanského architekta Hanse Erlweina se brzy po svém dokončení stal symbolem drážďanské čtvrti Reick. Na železniční trati z Děčína do Drážďan jej uvidíte po pravé straně po průjezdu zastávkou Reick. V prosinci 2006 umístil do kruhové budovy plynojemu svou spektakulární expozici umělec a architekt Yadegar Asisi a nazval ji „Panometer“, což je novotvar vzniklý spojením slov „panorama“ a „plynometr“ (resp. Gasometer tj. plynoměr). Umělcova první expozice představovala dokonalou iluzi města Drážďany, tak jak podle historických obrazů vypadaly v roce 1756. Ze 12 metrů vysoké platformy mohli návštěvníci pozorovat Drážďany shora, jakoby stáli na ochozu dvorního kostela Hofkirche a mohli být svědky rozednění, bouře během dne a západu slunce a slyšet k tomu zvuky barokního města, zpěv ptáků a po setmění pak hlas ponocného.

Tato expozice se nyní odstěhovala a místo ní je tu od prosince 2011 k vidění 360°panorama antického Říma v roce 312. Tato expozice byla dosud k vidění v Lipsku. O tom, zda Řím roku 312 je také tak překvapivý a úchvatný jako byly Drážďany 1765 se musíte přesvědčit sami. Do budoucna jsou plánovány další projekty, mj. pohled na ztroskotaný Titanik ležící na mořském dně.

Gerhard Richter je jedním z nejznámějších současných žijících výtvarníků. Proslavil se svými fotorealitickými obrazy i abstraktní tvorbou. V Drážďanech má Richter navíc zvláštní postavení, 9. února 1932 se tu narodil. V galerii Albertinum našla řada jeho děl své trvalé místo.

U příležitosti oslavy 80. narozenin tohoto umělce pořádají Státní umělecké sbírky v budově Lipsiusbau naproti galerii Albertinum výstavu Richterovy umělecké sbírky předloh ATLAS, která skýtá jedinečný náhled na dosavadní umělcovu tvorbu.

Před zhruba čtyřmi desetiletími začal Richter sbírat, kategorizoval a revidovat náměty pro své malby. Ve složkách a zásuvkách uchovával v šedesátých letech zprvu tyto předlohy svých maleb. Po pěti letech sbírání fotografií, reprodukcí a skic, začal tyto předlohy třídit a řadit na kartonových tabulích. Postupně si začal všímat umělecké kvality těchto svých souborů. V roce 1972 představil své zarámované předlohy v Muzeu umění Hedendaagse v Utrechtu, tehdy poprvé pod názvem ATLAS. Od té doby se konvolut rozrostl z 343 na 783 tabulí s více než 8.000 jednotlivými motivy.

Sbírka ATLAS tak trvale doprovází, komentuje a rozšiřuje umělecké dílo Gerharda Richtera, který řazením motivů vytváří vlastní pohled na řadu témat a otázek. Richter nereflektuje jen vlastní práci, ale i každodenní svět obrazů, který dokumentuje mnoha tisíci vlastních fotografií. K této své technice si Richter v roce 1986 poznamenal: "Vidím nespočetné krajiny, fotografuji sotva jednu z 100.000 a maluji sotva jednu ze 100 vyfotografovaných." Všechny nenamalované fotografie však skýtají jakoby nekonečný proud námětů pro budoucí práci. A skutečně použil Richter pro některé obrazy více než deset let staré náměty z ATLASU. Výstavu doprovází i umělcova kniha ATLAS, v níž jsou tyto tabule zobrazeny a vytváří tak další nelineární možnost pohledu na Richterovu tvorbu.