Nově otevřená výstava v drážďanském Rezidenčním zámku nazvaná "Türckische Cammer" skrývá lesk osmanských pokladů, jež jsou ukázkou tehdejších řemeslných dovedností Orientu. Nejvzácnějším exponátem této výstavy je dvacetimetrový orientální stan, jehož restaurování přišlo na 3,6 miliónů euro.
Každý jednotlivý předmět z této expozice vypráví tajemné i tajuplné příběhy o osudech lidí, kteří jej zhotovili a používali. Příběhy osob, které se těchto věcí dotýkaly, jsou často hrůzné a kruté a věrně odpovídající našim představám o dávných časech. Krása a dokonalost těchto předmětů rovněž svědčí o věčném úsilí člověka o překonání sama sebe a o ohromné touze po obdivu, která tyto artefakty během jejich celé historie provází. Obdiv a přesvědčování o bohatství a moci jejich vlastníků byla hlavním účelem existence těchto pokladů a technologických pozoruhodností.
Na dvoře saského panovníka Augusta Silného byl Orient v módě. Vše, co pocházelo z Asie či osmanské říše, ať už to byl porcelán, čokoláda či orientální zbraně se těšilo velké oblibě. Panovník i jeho služebnictvo se při slavnostech rádi oblékali v tureckém stylu do kaftanů a turbanů a slavili velkolepé slavnosti v osmanských stanech.
Jeden z nich tzv. stan Kyowsky je k vidění v Turecké komoře. Tento stan, který je 20 m dlouhý a 6 m vysoký, byl po dobu 15-ti let nákladně restaurován. Celkem 15 pracovníků strávilo jeho obnovou kolem 140.000 pracovních hodin. Jeden jediný člověk by na jeho restaurování potřeboval 67 let. Zvnějšku je stan nenápadný, ale zevnitř je bohatě zdoben pestrými ornamentálními vzory, které jsou jedinečnou ukázkou tehdejší manuální dovednosti a trpělivosti - celý povrch je pokryt výšivkami a vykládán barvenou a zlacenou kůží.
Hlavní část sbírky Turecké komory tvoří zbraně (meče, dýky, sekyrky, luky a šípy) a koňské postroje, kterými jsou osedláni dřevění arabští koně. Část z těchto vystavených předmětů sloužilo výhradně k reprezentačním účelům, např. coby vzácné dary. Ale s většinou se i bojovalo. O tom svědčí například 27 těžké brnění, které zřejmě zachránilo svému nositeli život, jelikož na jeho přední části najdeme cca třícentimetrovou prohlubeň od železné kulky. Zajímavý je také způsob výroby reflexní kompozitních luků, které se vyráběly ze dřeva, rohů vodních muflonů a šlachové tkáně, tětiva pak také z čínské trávy a velbloudích žíní a surového hedvábí. Jejich výroba trvala i několik let. Šikovný lučištník s jejich pomocí vystřílel až 30 šípů za minutu a jejich dostřel dosahoval až neuvěřitelných 800 m.
Budeme rovněž velmi rádi, když se s námi v komentářích podělíte o vlastní zkušenosti z návštěvy Drážďan a Saska. Děkujeme Vám za návštěvu těchto stránek!