V předvánočních Drážďanech je slyšet čeština na každém kroku. Je tu tolik krajanů, že se o tom i na Twitteru švitoří. Na štolové slavnosti při krájení obří štoly dokonce i z pódia: "Dobrý den, vítejte v Drážďanech" říká hraběnka z Coselu "Ó majne líbe gréfin, vy mluvíte česky!" diví se saský kurfiřt August Silný a dodává: ich kan nur "hlavní nádraží" ságn.
Jdeme si vyměnit eura za "štolové tolary", abychom si mohli odnést jednu libru nakrájené obří štoly. Tento rok byla štola menší než v předchozích letech, vážila "jen" něco přes dvě tuny. Natáhneme ruku se štolovým tolarem a dostaneme za něj igelitku s velice slušným kusem štoly. Tak tady opravdu poměr výkonu a ceny sedí. Normálně stojí kilo štoly tak kolem dvanácti eur, tudíž zhruba dvojnásobek.
Trochu dále od pódia slyšíme "Byli jsme se ohřát v obchoďáku" a vidíme druhou polovinu skupiny, která se evidentně místo obchoďákem zahřála vánočním punčem a svařákem. Procházíme tento rok obzvláště vyšňořenými stánky a divíme se kam se poděly ty z loňska, které rozhodně nebyly tak různorodé, zajímavé a jedinečné. Asi jsou někde na Postplacu, odtušila jsem, aniž bych věděla, zda tomu tak je. Všechny letošní drážďanské vánoční trhy jsem už prošla, právě až na ten na náměstí Postplatz.
Zastavili jsme se u stánku Kexerei a já se snažila portrétovat jednu s ústředních symbolů drážďanského Štrýclmarktu - kominíka ze švestek Pflaumntofla. "Máte štolový nůž?" ptala se vedle mne stojící drobná Bavořanka prodavače keksů. "Nemáte? A víte, kde by se tu dal koupit?" vyzvídala, aniž by se dala touto pobuřující neznalostí odradit. Štolový nůž tady v Sasku totiž patří do základního vybavení každé slušné domácnosti. Kurfiřt August Silný si na jednu ze svých velkolepých oslav nechal zhotovit štolový nůž 1,6 metrů dlouhý. Ten se ale ztratil a našel se až nedávno, proto si cech drážďanských štolových pekařů musel na krájení obří štoly nechat zhotovit jeho přesnou repliku. "No vidíte, támhle v podloubí tu pekárnu ehhhm cukrárnu? Tam se zeptejte, tam by štolový nůž mohli mít." "Myslíte tu cukrárnu Kreuzkamm?"
"No ano tu myslím, ačkoliv jsem netušil, že se tak jmenuje...". Někdy se turisté holt vyznají lépe a všímají si věcí, které místní už často ani nevnímá, tak to bývá. V němčině se tomu říká "betriebsblind" a znamená to něco jako "provozní slepota" a vyjádřeno příslovím snad možná "nevidět les pro samé stromy" a německy pak "den Wald vor lauter Bäumen nicht sehen". "Potkala jsem právě jeden pár z Berlína, který byl minulý rok v Drážďanech náhodou když zrovna byly slavnosti štoly a letos na tyto slavnosti přijeli už záměrně" ozývá se z pódia. Tak tomu opravu věřím, v Berlíně totiž dvoutunovou štolu zcela určitě nemají.
Jdeme dál směrem k Neumarktu a slyšíme zas češtinu: "a odkud jste? Z Liberce? Aha! A jaká byla cesta?" Je zvláštní, že když bydlíte v zahraničí, máte na češtinu extra zvláštní anténová přijímací tykadla-chytadla. První půlhodinu to mívám i v Čechách, ale po tom, co si mé smysly ověří, že v Čechách mluví česky všichni kolem, tak mozek tato tykadla asi tak do hodiny vypne úplně. Ale v třeba v Drážďanech, tam mám tykadla stále aktivní, takže za chvíli odněkud zase slyším: "Aha tak to ty si taková hip-hop-perka, viď?"
Jou, tykadla jsou stále ve střehu... A na fotografie ze štolí slavnosti se můžete podívat ve fotogalerii.
Budeme rovněž velmi rádi, když se s námi v komentářích podělíte o vlastní zkušenosti z návštěvy Drážďan a Saska. Děkujeme Vám za návštěvu těchto stránek!